eXpert computer

Bios

Termín BIOS (dále jen BIOS) je zkratkou anglického termínu Basic Input/Output System, což v překladu označuje "základní vstupně-výstupní jednotku" - je to tedy systém, který se stará o nejzákladnější funkce zajišťující kompatibilitu a bezproblémový chod počítače jako celku. Právě BIOS je ten malý trpaslík, jež po spuštění počítače hlásí, zda je připojeno vše co má být připojeno a jestli to funguje tak jak má. Ale o tom všem až za chvíli...

Na úvod bych měl ještě říci, že BIOS není obdařen žádnou speciální "inteligencí" a vzhledem k tomu, že v extrémních případech může dojít i ke zničení HW počítače (zejména při úpravách napětí nad určitou mez), vám musím ještě jednou připomenout, že veškeré úpravy provádíte na vlastní riziko a při výskytu případných problémů se nelze odvolávat na tento článek. Na druhou stranu je ale nutno také říci, že při opatrném jednání lze riziko téměř eliminovat.

V dnešní době existují pouze tři hlavní výrobci BIOSů - jsou to AMI (American Megatrends), Award a společnost Phoenix Technologies, jejíž produkty jsou známy především na poli mobilní výpočetní techniky. Award byl zase oblíben především u menších výrobců základních desek, potažmo i celých počítačových sestav, protože prodává své systémy jako "stavebnicové" OEM verze a umožňuje jim tak úpravu stávajícího kódu. V roce 1998 navíc došlo k velice zajímavé situaci, která trošku více rozvířila dosud stojaté vody trhu s počítači. Firma Award byla totiž pohlcena konkurenčním Phoenixem, jež nadále prodává své produkty pod hlavičkou Adward phoenix.

Navíc existuje mnoho dalších "druholigových" výrobců - za všechny jmenujme např. notebookový Insyde či General Software. Velcí výrobci počítačů (Compaq, Dell a další) si také BIOSy sami upravují a k tomu i některé položky nastavují "natvrdo", takže některé jejich produkty nemají tolik konfiguračních možností. Tolik výrobců ale není pouze ku prospěchu, problémem může být např. rozdílné ulo?ení stejné položky v jiné nabídce menu nebo dokonce její zcela odlišné jméno. Změny ale nejsou natolik drastické, aby se nedaly přežít. Stačí jen ovládat "umění hledat" a být trošku zasvěcen do tajů anglického jazyka.
Funkce BIOSU
Bios je vlastně základní ovladač který slouží k tomu aby základovka rozpoznala:
rozpoznala použitý hardware (typ procesoru, konfiguraci a množství paměti, obsazené sloty PCI a AGP, harddisky, CD ROMy...). Všimněte si, detekované hodnoty se vypíší do tabulky po zapnutí PC. Pokud včas stisknete klávesu Pause / Break (chce to postřeh) - můžete je v klidu studovat,
aby se provedly základní testy / případně nahlásily chyby (např. pípáním). Základní testy probíhají víceméně v okamžiku, kdy počítač "počítá" paměť. Těmto testům se říká POST od anglického Power-On Self Test (Samočinný Test po Zapnutí),
dle zjištěného hardware a hodnot zadaných uživatelem v Setupu se nastaví celá řadu parametrů pro chipset (čipovou logiku) základní desky - tyto parametry ovlivňují jak rychlost, tak spolehlivost a funkčnost systému,
aby se iniciovaly zařízení PnP - Plug and Play - například grafické, zvukové, síťové karty, modemy, řadiče SCSI apod. (přidělí se jim kanály IRQ, případně DMA, nastaví režimy šetření energie...),
aby počítač (už konečně!) nabootoval (tj. zavedl do paměti operační systém - například DOS, Linux, Windows, NT z diskety, harddisku nebo odjinud).
Kde je BIOS uložen?
Bios je uložen v paměti rom, která je na základní desce. Výrobci biosů chipy nevyrábí oni pouze nahrají bios.
Ted je nejpouživaněší chip v pouzdře PLCC (viz ní?e)


Co se děje po startu?


Následně je zaveden program POST (Power On Self Test), který provede základní test všech připojených komponent - zjistí zda jsou správně připojeny a jestli korektně fungují. Pokud by POST nalezl nějaké chyby, byl by náběh počítače buď zastaven nebo by byla identifikovaná chyba ignorována. Konkrétní chování se odvíjí jednak podle nastavení v BIOSu a také dle charakteru závady. Je jasné, že POST bude opravdu velice těžko ignorovat třeba nezasunutí paměti RAM do slotu...

POST vás ale vždy bude o závadě informovat a to způsobem základní desce vlastní. Především se tedy setkáte s chybovým hlášením vypsaným na obrazovce či uslyšíte varovný sled zvlážtních zvuků - pípání (beep kódy).

Tyto podivné zvuky vydává právě vaše základní deska a to především v případě, kdy není možné o nalezené chybě informovat uživatele jinak než tímto způsobem. Za všechny jmenujme třeba chyby v grafické kartě, procesoru či pamětech RAM. Pokud takto např. motherboard využívající služeb AMI BIOSu nebude chtít nastartovat a vy vždy uslyšíte během startu pouze 9 krátkých zapípnutí, tak vězte, že chyba je právě v kontrolním součtu paměti ROM.

Identifikace podle beep kódů je ale celkem složitá. Tedy ne, že by bylo složité spočítat, kolikrát počítač zapípal, ale především proto, že u jednoho BIOSu může jeden zvukový kód znamenat něco úplně jiného než u druhého a naopak.

Z těchto důvodů je také zbytečné, abych se zde třeba i pokoušel nějaké uvádět. Kdybyste však přeci jen potřebovali některou z takových sekvencí identifikovat, zalistujte prosím v manuálu, který naleznete v příslušenství k základní desce nebo navštivte stránky ComputerHope, na kterých naleznete vyčerpávající seznam různých kódů v seřazení podle jednotlivých výrobců BIOSů.|zBaL.JoiNtA|